|
Návrat dlouho hledaného, děkuji Idris.
|
Jako rytec do dřeva
ochutnávám
klapou podpatky pýchou
a nedolíhají
strachem a mocností
dvousetletých trámů
jako rytec do dřeva
ochutnávám tě k ránu
snídám bránu
k potlačovanému nevědomí
plného hořkého ovoce
a otázek
křičících do noci
utažená
na uzdě bezmoci
klaním se vám
až na kolena
vzývám beznaděj
a ústa věčně němá
která by chtěla
slova nevyřčená
křičet a sténat do temna
neb kouř plyne
a duše se rozpíná
snad do nekonečna
tichá a jediná
v moři směšných lásek
němých tváří
a výmluvných vrásek
se šeří
ona zírá a chtěla by
odevzdat se na věky
a spí
daleko od ostružin.
ochutnávám
klapou podpatky pýchou
a nedolíhají
strachem a mocností
dvousetletých trámů
jako rytec do dřeva
ochutnávám tě k ránu
snídám bránu
k potlačovanému nevědomí
plného hořkého ovoce
a otázek
křičících do noci
utažená
na uzdě bezmoci
klaním se vám
až na kolena
vzývám beznaděj
a ústa věčně němá
která by chtěla
slova nevyřčená
křičet a sténat do temna
neb kouř plyne
a duše se rozpíná
snad do nekonečna
tichá a jediná
v moři směšných lásek
němých tváří
a výmluvných vrásek
se šeří
ona zírá a chtěla by
odevzdat se na věky
a spí
daleko od ostružin.
07.04.2013 12:54
Velmi netradiční věc! Nadchlo mě to. Sice jsem musel překousnou to nedolÍhá, abych se prodral k ostružinám, velmi zajímavá cesta, to ti povim. Líbí se mi to. Jen ještě přemýšlím, čím vlastně.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.