"Otevři dveře."
zašeptals do tmy
a vzduch voněl
kapkami deště spadlých z vlasů

snad si chtěl vidět
krásu bíle zapadaných dnů
nebo mezi nás
jen nechat vejít prázdnotu



chtěla jsem tě naposled políbit
mými černými rty
ale
tys mi nedal naději

nevadí

vzala jsem kabelku z rybích šupin a odešla
rty rozpadly se v prach
nezachránil si je

nevadí

i ty jednou shniješ !!
 26.02.2013 12:07
..jak tak čtu, každý ze sebe vydává teď lepší a lepší díla.
Toto je povedené, smutné, zákeřné, ale i takto to na světě chodí. Líbí se mi tvá přirovnání a až po druhém čtení došly mi pointy prvních dvou slok.. doufám, že se to s realitou nikdy nepotká a byť ano, doufám, že shnije...

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.