|
to mraky
|
To jen mraky...křižují tu tvář
co se neohřeje,je malá naděje
roztrhat kalendář
vášní co spaluje
své sny přelepit
potom všednost obejít
Věřit těm sluncím
těch ozvěn co se ale bojí
vykřičí naději
moři osušených slov bez tváří
co žalují
že neumějí
plavat si na hvězdách z pocitu.
co se neohřeje,je malá naděje
roztrhat kalendář
vášní co spaluje
své sny přelepit
potom všednost obejít
Věřit těm sluncím
těch ozvěn co se ale bojí
vykřičí naději
moři osušených slov bez tváří
co žalují
že neumějí
plavat si na hvězdách z pocitu.
25.02.2013 12:28
inkoust
Líbí
24.02.2013 22:34
já v tvých básních vnímám jemnost...
ano, něco, co píše Puero..křehkost, strach otevřít své srdce na dlani a je přitom tak krásné..snad jakoby strach ze zranitelnosti? No, to máme všichni, ale touha je silnější:)
krása ...
ano, něco, co píše Puero..křehkost, strach otevřít své srdce na dlani a je přitom tak krásné..snad jakoby strach ze zranitelnosti? No, to máme všichni, ale touha je silnější:)
krása ...
24.02.2013 19:17
vždy si tě ráda přečtu, a často vnímám jakoby lehkou zranitelnost, nevím z čeho to vyplývá, třeba na to někdy přijdu
24.02.2013 19:07
ngc 6334
..všednost obejít, věřit sluncím, plavat si na hvězdách z pocitu... věřím, že to všechno určitě dokážete! :-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.