přidáno 05.02.2013
hodnoceno 5
čteno 1012(9)
posláno 0
Stojím každý den na kraji řeky
moje staré tělo se ohýbá ve větru
a vodí mne jak na provázku
upleteného ze slunečního sametu

Každou noc nechodím spát
v temnu vlát vzpomínky nechám
a měsíc mi nesměle sekunduje

Každou minutu někdo přijde
vryje do kmene své tužby
a čeká v mlčení
že se mu přání mžikem splní

Mé větve pod tíhou věku
se sklánějí do dravého proudu
a listí je odneseno po směru času

Stojím tu sám, opuštěn
vydán na pospas osudu
zapomenut v pavučinách
budoucích dějů

A jenom čekám
kdo odpoví
proč má vrba mít
tak smutný průvod
přidáno 06.02.2013 - 20:27
mě se líbí ....nějaké chybky asi má, ale přesto je krásná :)
přidáno 06.02.2013 - 00:44
Devils_PIMP: znáš to já a rytmika. to asi fakt moc nejde dohromady
přidáno 06.02.2013 - 00:43
Viviana Mori: prozaická báseň... možná popis stavu mé duše
přidáno 06.02.2013 - 00:02
Viviana Mori
Je to takové na střídačku, začátek je spíš prozaický popis, nikoliv báseň, pak se to tak nějak šmrdolí, přesévá, neoslovuje, konec zase naopak je zdařilý... Chtělo by to ještě přidat... :-)) Dobrá místa tam jsou, ale jako celek je to pro mne poněkud těžkopádné a málo.
přidáno 05.02.2013 - 23:52
Devils_PIMP
Musim iznat ze nerozumim rytmu tveho dila hned druhy radek by mi asi sedl vic ma stara zada ohnuta vetru
Ale jinak celkem dobre

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Na pospas budoucích věcí : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Když padá strop
Předchozí dílo autora : Přátelé k nezaplacení

» narozeniny
Reiko [14], lk.firefox [13], Crystal [10], zlatesvetlo [8], Maureen [8], ZaZu [2], Tomáš Černý [2]
» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :
Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Tématická soutěž

Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2025 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming