je mi smutno, za chvílema Tvýho loučení...
 04.02.2013
8
Je to už dlouho, co mlčíš
Na věži čas zamzrnul
Do dlaní vodu nabírám
napij se, prosím…

Poslepu Tě maluju
Často se dívám ke hvězdám
Promiň…
zabloudil jsem (tenkrát)

Nikdy jsem na místě neuměl stát
asi proto Vítr hlídám
Dnes za zavřeným oknem
Tvý (snad…) splněný sny odmítám

Ze sbírky: Krásný ztráty
 05.02.2013 18:09
PrimaDen: Rezavá Plechovka: PrimaDen: omluva, povvzdechnutí, cokoli co je spojené se zvpomínkou za časem minulým... který mi ale vážně není lhostejný... nicméně Dámy! Děkuji za Vaši chvíli!!! :-)
 05.02.2013 13:01
:)
 05.02.2013 12:50
mě to spíše připadá jako omluva ..ale taková pěkná omluva...:)
 05.02.2013 09:52
bloudění...kdo občas nezabloudí....ale prý nakonec všechny cesty vedou domů!
 05.02.2013 07:17
ŽblaBuňka: inkoust: Homér: díky za Váš čas!!! :-)
 04.02.2013 19:15
;o)
 04.02.2013 15:23
 inkoust
-do dlaní- Mně to nepřipadá jako hádanka. Závěrečná věta to, myslím, dostatečně vysvětluje. Líbí
 04.02.2013 14:15
To je jak hádanka. A dopověď zní? Quasimodo!

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.