Výhled na myšlenkovej obchod

S:
Sedim na terase a kouřim dlouhý,
v uších beat co ti roztáhne zorničky.
A v srdci tak typický touhy,
pro lidi co vyžíraj ledničky.

A pak přišla, shodila si šaty,
já jen seděl a hledal slova,
není to tak lehký, milý zlatý,
potáhnul jsem znova...

R:
Obmotaly mě rozpaky,
každej jednou trochu zasvítí
a tak házim pohled na mraky
a doufám, že se zachytí.

V životě jsou různý stavy,
co tě stáhnou až na dno,
kde se člověk vlastní blbostí dáví,
holt, nežije se snadno.

S:
Beru tužku, dým a papír,
kreslim, co jen málo kdo vidí.
Chceš se inspirace napít?
Tak to se nesmíš bát lidí.

Výhled na myšlenkovej obchod,
zahalil se mlhou, ze který padaj slzy,
jediný na co myslim, je odchod,
přede mnou je ale múza ryzí.

R:

S:
Poslední potáhnutí, poslední čárka,
doufám, že jsem ji dal co chtěla,
mlha se valí městem jako bárka,
co se z vlastní cesty sjela.

Stejně jak mlha, tak i ona se vytrácí,
já jsem zpátky v našem světě,
co se ke mě zády obrací.
Neboj se, nezanevřel jsem tě!

R: