Střepy nenosí jen štěstí
![]() ![]() ![]() ![]() |
Střepy zabodávající se do křídel andělů,
Bolest,co cítím je jako nůž vražený do zad,
Vidím očí Tvé,vidím oči v slzách Tvých
Slyším ústa Tvá volat jméno mé.
Bolest se mi šíří tělem,
Ale já se jen tak nevzdám,
Protože trpět Tě nenechám,
Vinou za smrt mou,
V srdci mém máš vždy místo
Vidím oči Tvé,vidím oči v slzách Tvých
Spadané listí
Hladí kroky Tvé.
Láska co přečkala i smrt mou
Tu nezaplatíš s jinou
Jen já jsem ta co tady stojí,
Vidí v slzy v očích Tvých,
Bezedných…
Den za dnem ubíhal,
Nikdy jsi mě samotnou nenechal.
Trpěla jsem, trpím,trpět budu,
Tak jak to bylo předtím,
Je to i teď,
Nesnáším,tuhle havěť.
Smete mě ze stolu,jak cár papíru,
Ležím na zemi,
Nikdo mě nezvedá.
Jméno mé je beznaděj,
Život můj je smrt,
Jídlo mé je smutek,
Radost má je krev,
Dítě mé je zrada,
Jen láska má je pravda…
Bolest,co cítím je jako nůž vražený do zad,
Vidím očí Tvé,vidím oči v slzách Tvých
Slyším ústa Tvá volat jméno mé.
Bolest se mi šíří tělem,
Ale já se jen tak nevzdám,
Protože trpět Tě nenechám,
Vinou za smrt mou,
V srdci mém máš vždy místo
Vidím oči Tvé,vidím oči v slzách Tvých
Spadané listí
Hladí kroky Tvé.
Láska co přečkala i smrt mou
Tu nezaplatíš s jinou
Jen já jsem ta co tady stojí,
Vidí v slzy v očích Tvých,
Bezedných…
Den za dnem ubíhal,
Nikdy jsi mě samotnou nenechal.
Trpěla jsem, trpím,trpět budu,
Tak jak to bylo předtím,
Je to i teď,
Nesnáším,tuhle havěť.
Smete mě ze stolu,jak cár papíru,
Ležím na zemi,
Nikdo mě nezvedá.
Jméno mé je beznaděj,
Život můj je smrt,
Jídlo mé je smutek,
Radost má je krev,
Dítě mé je zrada,
Jen láska má je pravda…


Právě díky střepům a bolesti se někdy odhodláme poskládat svá křídla dohromady...to aby jsme v nich zas mohli cítit vítr :)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Střepy : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Duchové moře
Předchozí dílo autora : Střelec a Neozbrojená