|
|
Cítím pot a vůni tabáku. Jen těžko se dýchá, tlukot srdce připomíná kopyta kavalerie. Vidím dívku přibitou na kříž a zjizvený anděl touhy odnáší poslední zbytky lásky z jejich rtů. Má tak teplý dech a horká ústa…
Proužky krve zbarvují její pleť do sytě rudé. Proč musí nést tíhu celého světa? Možná je ona sama světem, životem i smrtí, lesem a skálou. Ona ztělesňuje touhu, její duše je věčností a její slova jsou hudbou. Poslouchám její hořkou melodii a potápím se do krásné duše. Cítím její strach, v očích má stín.
Neboj se, tvůj strach je tvůj kříž, zavři víčka a já tě políbím, setřu krev s očí a nechám tě jít do tvých snů. Odkryjme závoj a zapalme své srdce jako věční milenci. Buď má řeka a já tvou pevninou, nech kříž uplavat a nechej jizvy být, v našich snech můžeme žít jako v životě.
Proužky krve zbarvují její pleť do sytě rudé. Proč musí nést tíhu celého světa? Možná je ona sama světem, životem i smrtí, lesem a skálou. Ona ztělesňuje touhu, její duše je věčností a její slova jsou hudbou. Poslouchám její hořkou melodii a potápím se do krásné duše. Cítím její strach, v očích má stín.
Neboj se, tvůj strach je tvůj kříž, zavři víčka a já tě políbím, setřu krev s očí a nechám tě jít do tvých snů. Odkryjme závoj a zapalme své srdce jako věční milenci. Buď má řeka a já tvou pevninou, nech kříž uplavat a nechej jizvy být, v našich snech můžeme žít jako v životě.
Sukuba dobrý,ale tahle se mi líbí hodně i když vlastně nevím proč. Musím si jí založit,abych na to přišla :)
Tím vypravěčem jsem já a je to vize. Text je dlouhý přesně tak jak má být. Pokud text není místy snadné pochopit má to tak být. Proužky krve zbarvují její pleť do sytě rudé - takto je ta věta správně - už jsem to opravil. Jinak děkuji za komentář.
Vracím se sem po přečtení Ráje.
Tohle je zrovna případ, kdy by z toho nápadu šla napsat povídka. Když jsem to četl poprvé, nekomentoval jsem, protože jsem nevěděl, co si mám o tom myslet (a nevím to dál). Kdo vlastně je tím vypravěčem?
Možná, kdyby z toho byla pořádná povídka, tak bys musel víc "přiznat barvu" a text by se stal "čitelnější" a pochopitelnější.
Mimo nechávám nesmyslnou větu: "Proužky krve zbarvují její krev do sytě rudé"
Tohle je zrovna případ, kdy by z toho nápadu šla napsat povídka. Když jsem to četl poprvé, nekomentoval jsem, protože jsem nevěděl, co si mám o tom myslet (a nevím to dál). Kdo vlastně je tím vypravěčem?
Možná, kdyby z toho byla pořádná povídka, tak bys musel víc "přiznat barvu" a text by se stal "čitelnější" a pochopitelnější.
Mimo nechávám nesmyslnou větu: "Proužky krve zbarvují její krev do sytě rudé"
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
V očích má stín : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Ráj
Předchozí dílo autora : Démon touhy
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 2» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
doňa Isabela Mendéz [18], Puck [18], brigitka [17], Fialka [16], danda [15], E.l.s.n.k.a [15], Sonett0 [14], moriendi [13], junekre [12], tlachapoud [11], blokar [2], Tony [1]» řekli o sobě
shane řekl o Nikytu :Milá, temperamentní a okouzlující dívka, se kterou se dá bavit prakticky o všem. Má rozsáhlé zájmy i všestranné znalosti a obdivuhodnou inteligenci. Skvěle veršuje česky i anglicky a nemá problém s plynulým přechodem mezi těmito jazyky. Svého času mne poctila svým přátelstvím i důvěrou a zahrnula mne spoustou informací i veselých historek. Náš kontakt spíš připomínal running commentary! Byl jsem rádcem, důvěrníkem, arbitrem ve věcech života i prvním kritikem některých dílek. Někdy jsem se dost zapotil, protože mé znalosti mají díry a mé IQ , ač slušné, na Menzu nestačí... Milá Veroniko! Nevím, kdy a kde se zas potkáme, ale chci Ti poděkovat za všechny ty krásné chvilky tady s Tebou. Bavily mne veselé historky ze života psích slečen i z Tvého vlastního, nutila jsi mne přemýšlet o věcech, které by mne jinak míjely a řešit to, nač bych si jindy netroufal. Bylas má múza i inspirace, Tvá důvěra mne těšila i zavazovala. Well, přečetl jsem si s údivem, cos tu o mně prohlásila a na chvilku jsem ztratil řeč! Snad právě jen Tvá nepřítomnost v kritickém okamžiku zabránila globální katastrofě...;o)))))))))))))))
))))))))))))))))))))))))))))))

