|
v náruči života, hrdě si lebedíme, byť občas hledáme, občas zabloudíme...a v jeho náruči v teple existence, hledáme slova jež by ho měnily na milence..
|
Nese mne v náručí,
hladí a líbá,
chvějíc mě miluje,
vždy věrně mě hlídá.
A já jako v rouše,
menší než-li sněhová vločka,
dřímám,
tiše umírám,
předu jako kočka.
Snad neumírám,
to tají se mi dech,
pokorou duše,
býti moři břeh.
/a příště ho nést na zádech/
Nese mne v náručí,
hladí a líbá,
chvějíc mě miluje,
vždy věrně se dívá-
a já jemu oplátkou,
své srdce nechám na dlani,
tiše tlouci,
bez obsahu,
jen, než přijde stmívání.
hladí a líbá,
chvějíc mě miluje,
vždy věrně mě hlídá.
A já jako v rouše,
menší než-li sněhová vločka,
dřímám,
tiše umírám,
předu jako kočka.
Snad neumírám,
to tají se mi dech,
pokorou duše,
býti moři břeh.
/a příště ho nést na zádech/
Nese mne v náručí,
hladí a líbá,
chvějíc mě miluje,
vždy věrně se dívá-
a já jemu oplátkou,
své srdce nechám na dlani,
tiše tlouci,
bez obsahu,
jen, než přijde stmívání.
Ze sbírky: Maminčiny šediny
23.12.2012 22:32
Kakuzu: ..to nedělej, boule přes svátky by byla nemílá :) každopádně děkuji za poklonu milý Kakuzu :)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.