![]() ![]() ![]() ![]() |
Mezi čtyřmi zdmi nezpochybnitelného oblouznění
poezií, kouřem a klavírem,
jsme v sobě
prapodivně popleteni.
Tvá
černá kůže voní po svařáku
a opíjí
tu mou.
Existujeme jen zde a
ty,
líbajíc mne na čelo
unášíš celý svět
někam
do převelikých dálek
nekonečna vesmíru.
poezií, kouřem a klavírem,
jsme v sobě
prapodivně popleteni.
Tvá
černá kůže voní po svařáku
a opíjí
tu mou.
Existujeme jen zde a
ty,
líbajíc mne na čelo
unášíš celý svět
někam
do převelikých dálek
nekonečna vesmíru.
Jen z poloviny tak. : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Zradila mne prsa.
Předchozí dílo autora : Moje zlá skála.
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Chronoss [15], Kate [13], Inqiuisitor [11], Muninator [8], Lizzy [2]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)