|
Podzimní nostalgie ve verších
|
RÝMOVÁNÍ
No tak už pojď, kde se zas touláš,
vždyť večer už je před dveřma.
Město je loď, já jsem jen Jonáš
a na kormidle přede tma.
Čaj dávno ztmav´a ztratil vůni,
chvěje se chladem jako já,
večerní háv na těle studí,
v kterépak kapse bydlí tma?
Tak přeci pojď, bez zaklepání,
jen jako rybka mámivá.
Zlobím tě, viď? Mé rýmování,
tebou se přece světlí tma.
No tak už pojď, kde se zas touláš,
vždyť večer už je před dveřma.
Město je loď, já jsem jen Jonáš
a na kormidle přede tma.
Čaj dávno ztmav´a ztratil vůni,
chvěje se chladem jako já,
večerní háv na těle studí,
v kterépak kapse bydlí tma?
Tak přeci pojď, bez zaklepání,
jen jako rybka mámivá.
Zlobím tě, viď? Mé rýmování,
tebou se přece světlí tma.
29.11.2012 21:22
:D Jéj, ta je taková krásně úsměvná, úplně mi navodila radostnou náladu! :D
28.11.2012 22:28
Yasmin
Pěkná.. :-)
28.11.2012 18:04
opravdu rýmovačka o podzimu..jednu chvíli se mi chtělo až hopsat a najednou jsem si uvědomila tu nostalgii-únavu...líbí:)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.