Želv ze sbírky Doteky Bohů (9)

Nedávno vyšlo najevo, že atol Bikini, kde se mezi lety 1946 a 1958 odehrálo přes 20 ostrých testů atomových zbraňových systémů, dnes kypí životem.

Při potápění v 2 kilometry širokém a 75 metrů hlubokém kráteru po testu Castle Bravo objevíte společenstva korálů s minimálně 183 druhy. Operace Castle Bravo proběhla 1. března 1954 a byl to nejsilnější americký jaderný výbuch. Její termojaderná exploze technickým nedopatřením dosáhla účinku 15 megatun TNT.

Na místě rekordního testu se živé přírodě daří naprosto skvěle, protože prakticky jediní, komu vadí radioaktivita, jsme my lidé. Obnova místních útesů po explozi je srovnatelná s jinými typy poškození a lidská nepřítomnost jí jenom prospívá. Když na Bikini přijedou vědci s Geigrovými počítači a chtějí si třeba nasbírat kokosy, Geigry jim cvakají jako šílené. Ale kokosům, krabům a korálům je to úplně jedno.
Zdroj (zkráceno):
http://www.osel.cz/index.php?zprava=678 (převzato z NewScientist 14.4.2008 )

-.-.-.-.-

Lékař se s vážnou tváří díval na mladé manžele. Seděli proti němu a zlehka se drželi za ruce.
„Mám pro vás, bohužel, špatnou zprávu.“
Zahlédl, jak žena sevřela prsty dlaň svého partnera a zbledla.
„Z ultrazvukového vyšetření je patrné, že plod se nevyvíjí tak, jak by měl. Je mi líto, maminko, ale s velikou pravděpodobností by se vaše dítě narodilo deformované, pokud by se narodilo vůbec. Já, z lékařského hlediska doporučuji vyvolat potrat. Vím, je to těžké rozhodnutí, ale čím dřív, tím líp. Jste mladí, máte možnost mít další normální zdravé děti.“
„Ne!“ podívala se na muže vedle sebe. Ten jí pozvedl ruku a zlehka ji políbil. „Ne,“ zopakovala, „pane doktore, já … my oba jsme věřící. Pro nás je potrat stejný jako vražda. Nemohla bych s tím žít. Dáme mu šanci.“
Lékař přikývl:
„Čekal jsem to. Vaše rozhodnutí respektuji, i když s ním nesouhlasím…“

----

Trojice lékařů tiše sledovala stínový obrazec, který na obrazovce vykresloval utrazvuk. Žena na vyšetřovacím lůžku s obavami sledovala monitor a občas krátce pohlédla na svého manžela. Dlouhé ticho přerušil primář oddělení:
„Je to horší, paní Svobodová, než jsme čekali. Vaše dítě má zřejmě nádor na tělíčku. Nevíme jestli je zhoubný, ale je prakticky jisté, že dítě nedonosíte. Náš názor znáte. I v této době stále ještě můžeme provést potrat. Rozmyslete si to. Žádám vás o to naléhavěji, protože pokud je nádor zhoubný, může metastázovat i do vašeho těla!“
„Ne, pane primáři. Už jsme se rozhodli.“
Primář se zamračil:
„Ještě to zvažte, prosím. Jde také o váš život.“
Žena jen zavrtěla odmítavě hlavou.
„Pane Svobodo,“ podíval se na mladého muže, „přemluvte svou paní.“
„To nejde, nemůžu ji nutit k vraždě.“
„Někdy si myslím, že by ten křesťanský fanatismus měl být postaven mimo zákon. Pane kolego, proveďte standardní onkologické vyšetření a paní Svobodová ať podepíše revers.“

----

Do ordinace těžce vstoupila mladá žena s velikým břichem podpíraná manželem. Lékař počkal, až se posadí, a pak rozsvítil sérii rentgenových snímků.
„Podívejte se sem,“ ukázal na ně. „Takhle vypadá zdravý plod na konci osmého měsíce a takhle ten, co nosíte v sobě. Vidíte, že ten váš je skoro dvakrát větší. Liší se hlavně tady,“ ukázal na tmavší místo, „a tady. To je několikacentimetrová vrstva tkáně kolem tělíčka, kterou jsme považovali za tumor. Ale onkologické vyšetření nádor nepotvrdilo. Zato teď se ta tkáň začala měnit – rohovatí.“
„Cože?“
„Ano, slyšela jste dobře, a my už i víme proč. Podrobné testy DNA odhalily, že jde o genetickou vadu. Každý plod totiž prochází při svém vývoji vlastně celou vývojovou linii života – fylogenezí. No a u vás došlo k tomu, že když plod dospěl fylogeneticky do stadia plazů, odchylka v DNA způsobila, že se část genetické informace plazů aktivovala a způsobila vývoj - krunýře.“
„Já… já porodím želvu?“
„Ne, bude to člověk, ale s krunýřem. Víte, věděli jsme, že 80% lidské DNA se vůbec nepoužívá, ale považovali jsme ji za chybnou, za odpad, a vůbec jsme netušili, že tam můžou být funkční části, genetické dědictví po našich prapraprapředcích.“
„Takže člověk…“
„Ano a kromě toho krunýře dokonce zdravý člověk, zdravý syn. Bude to ideální boxer.“
„To snad…“
„Promiňte, myslel jsem to v legraci, samozřejmě. Nevím, k čemu by mu v našem světě mohl být krunýř dobrý. Je tu ovšem ještě jedna záhada – jak k tomu došlo. Na první pohled to vypadá na absolutně výjimečnou mutaci, snad způsobenou nějakou chemií nebo radioaktivním zářením, pozůstatkem Černobylu nebo atomových testů, ale jen na první pohled. Ve skutečnosti jde zřejmě o nějakou novou infekci, nejspíš dosud neznámý retrovirus, který tu mutaci aktivuje, protože zároveň s vámi se náhodně po celém světě objevily další asi dvě desítky úplně stejných případů.“
„Chcete říct…dvacet stejných? Nebude sám!“

----
----

Gabriel se uklonil:
„Chtěl jsi se mnou mluvit, Pane?“
„Ano, Gabrieli - rozhodl jsem se. Lidé už překročili mez.“
„Takže apokalypsa? Mor, sarančata, zemětřesení? Nebo potopa?“
„Ne, jsou příliš vyspělí. Nezničilo by je to.“
„Odfouknout atmosféru a vše zasypat pískem, tak jako na Marsu?“
„Musím se opakovat? A proč by s nimi měli vyhynout i všichni další tvorové – zvlášť, když jsem s touhle možností tentokrát už počítal dopředu?“
„Jaký smysl bude mít planeta s rostlinami a zvířaty ale bez….. Pane, ty jim chceš ještě dát šanci! Nezničíš všechny!?“
„Správně, Gabrieli.“
„Už ses rozhodl, koho zachráníš?“
„Ano, vyvolení dostali příležitost, ale je na nich, jestli nezklamou.“


-.-.-.-.-

Magnetické pole Země - síla, která nás chrání od smrtících útoků radiace z vesmíru - rapidně slábne. Magnetické pole Země již kdysi mnohokrát zmizelo, a vždy to byl úvod k přetočení magnetických pólů, kdy se sever stal jihem a naopak. Tyto otočky se konají v průměru cca každých 250 tisíc let, ale od poslední už uplynulo skoro milion. Není však jasné, jak dlouho takový obrat může trvat. Jestli to bude několik tisíc let nebo jen pár týdnů.
Zdroj (zkráceno): http://eldar.cz/hade/magneticke_pole.html,


Lze tedy očekávat, že v nejbližší době,... nastane změna, další periodické přepólování, kterému bude předcházet podstatné oslabení, nebo dokonce dočasné vymizení magnetického pole naší planety a tím i období, kdy budou pronikavé kosmické paprsky nerušeně dopadat na povrch Země se všemi důsledky pro život, zvláště pro zárodečné buňky...

Ludvík Souček, Tušení souvislosti