12.11.2012
9
1182 (15)
0
Trnem v oku dálky jsou a mizí,
když podzimní vítr sklízí
koše zkaženého ovoce.
Zamčený v zahradě na deset západů,
s klíčem ve vlastní kapse,
člověk hluchý a slepý.

Otevřenými dveřmi utekl,
schoval se v šípkovém keři -

PROTOŽE VE SVOBODU VĚŘIL.

Jediný, kdo dokáže se dotknout hvězd,
je poeta..
S krásnými ptáky jako snítko chmýří
přilétá a zase odlétá - za léta.
 20.01.2013 18:49
ŽblaBuňko , ty jsi se na mě dneska nějak zaměřila.. děkuji za pochvalu k Martinovi :)
 20.01.2013 18:41
:-)
 15.11.2012 08:26
 SSS
Pohodovka
 13.11.2012 01:41
ale jó... pěkné
 12.11.2012 19:44
Moc si toho vážím. Děkuji!
 12.11.2012 16:07
Zvláštním způsobem mě oslovila v závěru, až mě zamrazilo, pro mě tedy fakt pěkná
 12.11.2012 13:46
Jediný, kdo dokáže se dotknout hvězd,
....ráda bych se dotkla ....

hm , báseň je krásná , líbí :)
 12.11.2012 13:02
 DDD
pěkná :-)
 12.11.2012 12:57
přilétá a zase odlétá - za léta...jo jo...to mi mluví z duše :)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.