nadhernosti
 08.11.2012
2
1108 (4)
0
Ty chvíle
střípky všednosti
tiše se propadají
neroztají
jen kapky na tváři
tiše se snaží
kde malé něžnosti
nešeptají
vzdálené cíle
nevzdavájí
ten okamžik
soukromých vět
zůstane křik
z hlouposti je svět
lavina zbytečného křiku
když v pouhém tichu
navrací se zpět
I V NÁDHERNOSTI MĚNÍ SE SVĚT.
 08.11.2012 21:58
Moc hezké. (Tedy až na to spět se S) Má to pěknou myšlenku a přitom je to tak nenásilně pojaté. Hezké.
 08.11.2012 20:09
:))) krásná..

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.