|
kamarádko
 10.11.2012 3 328(10) 0 |
Jen úsměv tvůj,dokáže mně odzbrojit
jak vše jde prožít
chtěl bych rudou růži do dlaní dát
ústa tvá zulíbat
vteřina s tebou zdá se hodina
jak nekončící hostina
jak slova ze staré básně
v novém okamžiku
měj se krásně
ve svitu půlnočních svící
co do snu navrací
ty okamžiky nepopsané
v kůži tvé vázané
z pocitu vděčnosti
se spoustou předností
Které chci se vzdát.
jak vše jde prožít
chtěl bych rudou růži do dlaní dát
ústa tvá zulíbat
vteřina s tebou zdá se hodina
jak nekončící hostina
jak slova ze staré básně
v novém okamžiku
měj se krásně
ve svitu půlnočních svící
co do snu navrací
ty okamžiky nepopsané
v kůži tvé vázané
z pocitu vděčnosti
se spoustou předností
Které chci se vzdát.
11.11.2012 - 14:25Ať je to jak chce, nějakým způsobem ve mně vzbuzuje soucit, nevím jestli je to dobré nebo špatné, je zajímavá
11.11.2012 - 12:08taron sám v tom plavu,něco jsem zkazil ale chápe to jinak než já,ve zprávě jsem psal to první,ale chci druhé,uvidím jak dál ,dík za čtení a nazory
11.11.2012 - 11:32mě spíše vyznívá jako vyznání ...hm...tak nevím, jsem z toho zmatená :) Chceš se jí vzdát , nebo chceš ji mít ? Je to kamarádka, či něco více, z textu to není poznat ...a vo to ti zřejmě šlo, já vím :)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Které chci se vzdát : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Jen ten déšť je smutný
Předchozí dílo autora : I v nádhernosti mění se svět
