Víra

Barvy blednou nudou... Hnije čas.
Přeslazená lenost kvete v tvém hrdle.
Jsi už jen stín, víro ... Zhynulas.
Zanechalas břímě pověr bezduché.

Zrcadla jsou křivá, stezky jen okružné.
Na morových hodech lstivě pochlebuješ.
Srdce okoralá. Empyreum zhaslé.
Pohled očnic prázdných do nikam směřuješ.

Dávno se netouláš po smetištích městských,
kolem domů z cihel, jež pekelně řvou,
tam, kde je obydlí kulek, vzteku, hepky,
kde je chodec - vzácný - zapomenut tebou...