|
Tu dum... Tu dum... Tu dum... Realita.
 11.09.2012 11 1397(34) 0 |
Vlak.
A tak.
Nestydíš se, nemáš dost.
Miluji tě, chci tě. Mít tě.
Pak
a jak
ráno mi tě připomnělo.
Co byl sen, co skutečnost?
A tak.
Nestydíš se, nemáš dost.
Miluji tě, chci tě. Mít tě.
Pak
a jak
ráno mi tě připomnělo.
Co byl sen, co skutečnost?
04.10.2012 - 19:55Cvokhauz
Hibernace...a k tomu zamilovaná hibernace, a ve vlaku... tohle mi chutná :)
19.09.2012 - 13:12Má to něco do sebe ;) Hlavně vlak a tak, pak a jak, to mi zní strašně dobře
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Oprýskané ráno : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Pro dvěstě klavírů
Předchozí dílo autora : Ponořen ve vlnách
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Orientera [17], James Libustka [15], Elis-Němečková [13], jsph [9], Alma Neradostná [4]» řekli o sobě
shane řekl o Nikytu :Milá, temperamentní a okouzlující dívka, se kterou se dá bavit prakticky o všem. Má rozsáhlé zájmy i všestranné znalosti a obdivuhodnou inteligenci. Skvěle veršuje česky i anglicky a nemá problém s plynulým přechodem mezi těmito jazyky. Svého času mne poctila svým přátelstvím i důvěrou a zahrnula mne spoustou informací i veselých historek. Náš kontakt spíš připomínal running commentary! Byl jsem rádcem, důvěrníkem, arbitrem ve věcech života i prvním kritikem některých dílek. Někdy jsem se dost zapotil, protože mé znalosti mají díry a mé IQ , ač slušné, na Menzu nestačí... Milá Veroniko! Nevím, kdy a kde se zas potkáme, ale chci Ti poděkovat za všechny ty krásné chvilky tady s Tebou. Bavily mne veselé historky ze života psích slečen i z Tvého vlastního, nutila jsi mne přemýšlet o věcech, které by mne jinak míjely a řešit to, nač bych si jindy netroufal. Bylas má múza i inspirace, Tvá důvěra mne těšila i zavazovala. Well, přečetl jsem si s údivem, cos tu o mně prohlásila a na chvilku jsem ztratil řeč! Snad právě jen Tvá nepřítomnost v kritickém okamžiku zabránila globální katastrofě...;o)))))))))))))))
))))))))))))))))))))))))))))))
