02.09.2012
10
Dva dráty na zemi
ležely holé.
Neřekly, nesahej
na nás ty vole.

Bylo mi líto,
že tam tak leží,
dostal jsem kopanec
zvedám se ztěží.

Dívčina kolem šla,
chtěla mi pomoct,
myslela nebohá
na starce nemoc.

Sotva se dotknula
proud s ní švih taky,
v blátě se mrskáme,
jdou na nás mraky.

Naděje na pomoc
pomalu slábne,
každý kdo kolem jde,
jenom si plivne.

Odvrátí pohled svůj
honem pryč pádí,
v domnění, že stařík
s mladou tu řádí.

Záchranu přinesl
až strážník mladý,
prý naše chování
zákonu vadí.

A když jsme nedbali
na jeho slova,
zmlátil nás obuškem
pořádně oba.

Dráty mi náhodou
vyrazil z ruky,
mým slovům nevěřil,
sáhl si taky.
 04.02.2022 23:47
:-D
 17.12.2014 17:38
Ty mi vždycky zvedneš náladu, kamaráde :)
 12.09.2014 23:59
Hurá, našel jsem ji...super...
 09.12.2013 19:29
kmotrov: dík, mám radost
 09.12.2013 19:22
Četl jsem to v sobotu v Kutné Hoře, lidi se tak řezaly smíchy, že jsem myslel, že to ani nedočtu. Super!
 18.09.2012 21:52
taron: Sasanka: najifka: kmotrov:
Zlatíčka! Díky za milá slova (;~)))
 18.09.2012 21:17
Řeka psanců odnáší díla do hlubin času. Já stojím na břehu, mnoho mě míjí. Jsem rád, že jsem zalovil trochu po proudu a tohle stihnul vylovit.
 02.09.2012 21:20
 najifka
nedotýkej se hvězd na zem padlých, taky bych nevěřila :)
 02.09.2012 18:22
Perfektní..kde ty na to chodíš...?? Zasmála jsem se :)
 02.09.2012 01:07
To je ale nabytá šílenost :D

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.