Košíček kytiček

Košíček kytiček
na rohu stála.
Tomu kdo nakoupil,
úsměv přidala.

Šel kolem vojáček,
když měl vycházku.
Kytiček nežádal,
poprosil o lásku.

Děva se zarděla
jak její růže.
Vojáčku pravila
to že nemůže.

On dále naléhal
a řeči vedl,
až milou dívčinu
přeci jen svedl.

Zaved ji do lesa
tam pusu ji dal,
neměla tušení,
co bude chtít dál.

Košíček na zem spad,
on líbal ji dál.
A než se nadála,
ji, věneček vzal.

Když už měl, to co chtěl
zmizel jak pára.
Dívčina zrazená
sebe teď kárá.

Do roka povila
překrásné děcko.
Vojáček rošťáček,
platí teď všecko.

I dívka stydlivá
a plachá jak laň.
když ji kdo ublíží,
zlá, umí být saň.