...
 14.01.2008
4
1939 (16)
0
Stává se ze mě psychopat,
a každé ráno nový šrám.
Kůži si nehty rozdrásat,
a pořád, pořád budu sám...

Mít vedle sebe někoho,
s kým neumět se smát?
Raději obejdu se bez toho,
už nenechám si sílu brát...

Z něčeho co mučí moji mysl,
zrodila se představa..
Ale... Vždyť nedává to smysl...
A kdo je ta postava?

Ten strach co ve mně vyvolává,
chce zničit moji odvahu..
Ta jí ještě odolává,
hochu... Chce to rozvahu...
 28.01.2008 19:02
 Lay
souhlasím se Severkou..
pěkně se čte, taková, skoro až do kroku? Ted moc nevím..
 16.01.2008 21:05
V téhle době se jde stát psychopatem docela snadno...:-D
báseň se pěkně čte...;)
 14.01.2008 08:51
výborně poskádané
 14.01.2008 00:53
tak to je brilantní závěr....paráda...

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.