Vzkaz něčemu, co napadá můj mozek....
přidáno 09.12.2007
hodnoceno 4
čteno 1453(19)
posláno 0
Nech mě,
Dej mi už pokoj!
Opust můj mozek..
Chci být sám..

Bolestí se stává to,
co kdysi bylo příjemným...
Jsi jako vir,
napadáš naše mozky..

Děláš z nás šílence,
bereš nám životy...
Svůj ti však nedám,
mám ho rád...

Ať je jaký je....
Nesmím to vzdát.....
přidáno 09.12.2007 - 20:48
zoufalci jsou zde myslím jiní, než autor
přidáno 09.12.2007 - 20:41
to je hodne zoufaly...a nema to napad...
přidáno 09.12.2007 - 20:10
Nesmíš...nevzdáš...;)
přidáno 09.12.2007 - 14:29
Vykrik zoufalce v pousti -)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Vzkaz : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Stává se ze mě psychopat
Předchozí dílo autora : Žiletka problémy neřeší

»jméno
»heslo
registrace
» autoři online
Pajalord
» narozeniny
Žhnoucí krysa [16], BadAngel16 [13], Z.Biskup [8], endavid [2], Mikin [2], Neočko [1], trivius [1]
» řekli o sobě
NoWiš řekl o dvakredencedekadence :
Jednou mi hasila obličej, když jsem se popálil. Dodnes mi tam nerostou vousy. Prý to pak chutnalo jako karamel. Jednou mě popálila. Rusalka bez rybníčku, bolavá duše, námět na mý nejkrásnější básně. Kupodivu pořád šťastná, i když byste to do ní neřekli. Bolavá a šťastná. Jako odřený koleno v létě. Mám tě rád. Koleno, poleno.
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Apple MacBook

Na skvělém Macbooku vám půjde skládání básní pěkně od ruky.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku