|
Nestíhám
 08.08.2012 3 1193(11) 0 |
Kdo ještě žije v nadějích co schází
kdo ve snech smutně se tváří
když hledají se všední jména
i ta co nemůžou se potkat
mlčí a nežijí a nejsou vyslovena....
zkus sen potkat
neodpoví?
jsou jen sny..
ty v nás žijí
smutná tvář se rozjasní
vteřina zkrásní
skutečnost se míjí
Proč se jen ptám?
nehledám
Jsem
/proč pořád hledám
když krasné srdce...nestíhám/
a vím že někde je...
ale neví..NEŽALUJE...
kdo ve snech smutně se tváří
když hledají se všední jména
i ta co nemůžou se potkat
mlčí a nežijí a nejsou vyslovena....
zkus sen potkat
neodpoví?
jsou jen sny..
ty v nás žijí
smutná tvář se rozjasní
vteřina zkrásní
skutečnost se míjí
Proč se jen ptám?
nehledám
Jsem
/proč pořád hledám
když krasné srdce...nestíhám/
a vím že někde je...
ale neví..NEŽALUJE...
08.08.2012 - 21:16Nestíhám koukat, jak je krásná ....to - neví. nežaluje...tak to je krásný závěr této básně....a opravdu mi připadá taková uspěchaná....je z ní cítit ten stres z něčeho , co hledáš a nestíháš hledat a uvědomovat si to....
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Nestíhám : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : V tom svědomí
Předchozí dílo autora : Mrtvolné ticho na Marsu....
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
HellRammCZ [13], Athar [11], Niemand [10]» řekli o sobě
wojta řekl o "Autor"sám :Nemám rád, když mě nutí, dělat něco z chutí. To se mě právě stalo, že chci vložit další ,,dílo" a hle, nejde to. Nejsem dosti aktivně kritický a počet vložených děl, začíná převyšovat počet kritik. Jistě, mohl jsem to přejít mlčky, zkritizovat nebo pochválit jiného autora- autorku, mohl jsem .... . Ale to se neslučuje s mým naturelem, avšak dříve, než-li začnu pěnit, bych se měl zeptat sám sebe k čemu to všechno vlastně je ? Někdo moudrý napsal, že inteligenci nelze jednoznačně definovat, ale je to zhruba stav přizpůsobení se lidem, kteří nebyli ochotni se přizpůsobit. Je to věc názoru, ale abych dostál pravidlům, budu kritizovat - sám sebe. Pravidla to nezakazují, navíc já se dostatečně znám natolik, abych věděl, co si mohu jako kritik k sobě, jako autorovi dovolit, mohu se proto plně opřít do významu díla, které jsem jako autor napsal a které současně, jako kritik kritizuji. Jednou jsem měl napsáno v posudku: v kolektivu je oblíben i když jej svým jednáním, často rozvrací. Tenkrát jsem se zlobil, dneska tomu musím dát za pravdu.
