Ztracená

Když dochází mé duši,
za co to vlastně stálo,
bolest v srdci buší,
a zbývá mi tak málo,
mé chyby v naivitě žití...
...teď tak průzračné jsou...

Vím, že nedokážu vstát,
a zahnat svoji tíseň,
můžu se jen bát, že na dně utopím se,
...bez tebe, tvých očí, bez pomoci...

Dal jsi mi tolik krásných chvil,
a teď zbylo mi jen prázdno,
nejvíce bych si přála, ve svém srdci navždy zhasnout...
...Kéž bych mohla mávnout křídly a všechno špatné smést...

Jsem jako za zrcadlem,
pohled ven mě tolik tíží,
byl jsi mým splněným snem,
najednou oči se mi klíží...
...chci naposled nechat si tě zdát...

Snad odpustíš,že miluji tě stále,
zapomeneš že stalo se tak náhle,
že z "nás" zůstalo jen ty a já...
Vím že iluze je pryč a kouzla? Ty nejsou...
Ale kdyby byla, nechtěla bych víc
...než zpátky zase "nás"....