...stará láska nerezaví..
přidáno 25.09.2012
hodnoceno 17
čteno 1152(35)
posláno 0
noc - když je sama
probouzí se k ránu
do vysokého nebe

to potom
dva trpí
a vryjí svou bolest
i do kamene

a zadrží dech
dokud se nezvedne vítr


...

přes ticho
neslyším
a na mých rtech
rty jiné
to tys mi přísahal!

jak lehce láska zapomene


...

a nebe
už nikdy neklesne

ikonka sbírka Ze sbírky: Tanec v tichu
přidáno 25.10.2012 - 16:26
Ufff, mazec
přidáno 29.09.2012 - 22:16
nádherná..
přidáno 28.09.2012 - 11:35
hmm...pěknulé :)
přidáno 28.09.2012 - 00:34
Povedené, nutí k zamyšlení... I lásce je třeba připomínat :)
přidáno 28.09.2012 - 00:23
líbí se mi. hlavně začátek
přidáno 26.09.2012 - 20:11
tak rada čítam Tvoje dielka... je naozaj krásna :)
přidáno 26.09.2012 - 10:18
hmmmm .... skvost! pro tohle se sem vyplati chodit ....
přidáno 26.09.2012 - 10:01
Ajdalas: DDD: děkuji vám. jsem šťastná, že se líbí.
přidáno 26.09.2012 - 09:54
je překrásná :-)
přidáno 25.09.2012 - 23:11
Yasmin: ten konec je takový epilog.. který tam potřebuju :) a děkuju!
přidáno 25.09.2012 - 23:05
jak lehounce působí ve tvých básních i ta bolest... (nevím jen, co s tím úplným koncem, možná mi tam až tolik nezapadl, ale nic se nemění na tom, že ta báseň je úžasná!)
přidáno 25.09.2012 - 20:57
Kráásné..fakt! ;)
přidáno 25.09.2012 - 20:19
taron: frusciantes: děkuju, holky.
přidáno 25.09.2012 - 20:07
Moc krásná básnička :) Úplně jsem se do toho vcítila, jako by se ty pocity zhmotňovaly okolo mě :)
přidáno 25.09.2012 - 20:04
Fíha...no jo no , ioreth , krása, jak jinak:)
přidáno 25.09.2012 - 13:25
děkuji. moc si toho vážím..
přidáno 25.09.2012 - 13:23
..tohle je jedna z nejrozkěvtlejších a nejvoňavějších pastvin pro duši. Je skvělá!

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Memento amore : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : podzimní noc
Předchozí dílo autora : Píseň zapomenutého rána

» narozeniny
Nuada [16], Darius [16], vladimír nosek [14], annaav [8]
» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :
Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming