Píseň zapomenutého rána

dnešní ráno
z rákosových stébel
křehké a svěží
uvnitř
celé promáčené

přišlo tak rychle
ani vážka o něm neví
a duše -

duše
někdy zapomene

...

zastavil se dech
našeho
malého světa

když tě líbám


poprcháme
do ztracena


...

a ráno stýská
po lidech

www.psanci.cz