|
Před několika lety jsem musel odejít, nešlo zůstat s někým, kdo každou diskuzi začínal slůvkem já. Odcházelo se tak těžko, protože tam byla i jedna malá cácorka, která mi přirostla k srdci. I po těch létech ji tam mám, i když to už dnes bude slečna.
|
Nech mě, zapomeň,
vymaž ze života,
já nejsem ta nota,
kterou bys měla hrát.
Ach ano, miluji tě,
musím však odejít.
Tvá láska zraňuje mně,
už chci jen v klidu žít..
Nechápeš? Nedivím se.
Zahleděna do sebe...
Ne, ten vztah není o nás,
je jen o tvých představách.
Neposloucháš, nevidíš,
jen na stěnu házím hrách.
Zase neposloucháš...
Budeš mi scházet, vím to.
Minutu za minutou,
den za dnem, každé blbé ráno.
Trápení, co je láskou psáno.
vymaž ze života,
já nejsem ta nota,
kterou bys měla hrát.
Ach ano, miluji tě,
musím však odejít.
Tvá láska zraňuje mně,
už chci jen v klidu žít..
Nechápeš? Nedivím se.
Zahleděna do sebe...
Ne, ten vztah není o nás,
je jen o tvých představách.
Neposloucháš, nevidíš,
jen na stěnu házím hrách.
Zase neposloucháš...
Budeš mi scházet, vím to.
Minutu za minutou,
den za dnem, každé blbé ráno.
Trápení, co je láskou psáno.
Ze sbírky: Na každý týden
25.06.2012 09:20
Nedokážu asi posoudit, kolik je v této básni hlubokého citu, přece jen, na to asi nemám věk, ale cítím z ní hodně zmatku a bezmoci. Vykřičených i dušených uvnitř jako kompot.
25.06.2012 09:17
Ach jo...snad už to nebolí..snad už je dobře...nedokážu si představit, že bych toto zvládla.., ale tys to dokázal..no jo no , jsi chlap :))))
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.