|
o jednom zloději času a snů
|
Já neuměl zastavit,
položit hlavu do dlaní,
jen tak přemýšlet
nebo někde v tichu snít.
Zastavil mě život sám.
Já nepomyslel, nečekal...
Že malý tvor, kde se jen vzal?
Přiková mě k posteli a bude pán.
Teď mám tedy času dosti.
K sakru nemohu, to je k zlosti!
V noci někde, jen tak, na palouku
koukat na hvězdy přemýšlet do sytosti.
položit hlavu do dlaní,
jen tak přemýšlet
nebo někde v tichu snít.
Zastavil mě život sám.
Já nepomyslel, nečekal...
Že malý tvor, kde se jen vzal?
Přiková mě k posteli a bude pán.
Teď mám tedy času dosti.
K sakru nemohu, to je k zlosti!
V noci někde, jen tak, na palouku
koukat na hvězdy přemýšlet do sytosti.
Ze sbírky: Vždyť ty víš
23.06.2012 07:36
taron: díky za komentář, už jsem si myslel, že kyž člověk onemocní, tak ho přestanou komentovat :). A pod ten stan určitě jeď. Ještě si dovolím vložit odkaz na jiné malé literární dílko z úplně jiného soudku.
20.06.2012 22:51
Líbí...hm....pořád přemýšlím , že přespím s dětmi na zahradě pod širákem , tak a teď už to udělám....prostě taky díky tvé básni...přeměním to v čin ....:)))
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.