 20.05.2012 5 1448(6) 0 |
Slunce za obzor zapadá
Zvěř se ke spánku ukládá.
Ptáci svojí ukolébavku zpívají
Slunci své dobrou dávají
Já se na tu idylku
Kdy se příroda chystá k odpočinku
Koukám potají
Jen abych nevyrušil jí.
Je to taková krása
Srdce mi radostí plesá
Radost nezměrná
První hvězda je tak jasná
Západ slunce pomalu končí
Už jen potůček v dáli hučí.
Všude je klid
V duši jsem našel mír
Zvěř se ke spánku ukládá.
Ptáci svojí ukolébavku zpívají
Slunci své dobrou dávají
Já se na tu idylku
Kdy se příroda chystá k odpočinku
Koukám potají
Jen abych nevyrušil jí.
Je to taková krása
Srdce mi radostí plesá
Radost nezměrná
První hvězda je tak jasná
Západ slunce pomalu končí
Už jen potůček v dáli hučí.
Všude je klid
V duši jsem našel mír
Ze sbírek: 
23.06.2012 - 10:49S jistotou můžu říct, jedna z mých nejoblíbenějších básniček. Je opravdu úžasná. Miluju přírodu, zvířátka a sluníčko.
20.05.2012 - 22:13I já miluji západy slunce a i já nacházím klid a mír , škoda, že je to kolikrát jenom zlomek vteřiny...
Líbí :)
Líbí :)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
západ slunce : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Dilema sebevrahovo
Předchozí dílo autora : blazen jen
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
ladygodiwa [14], Davidss [10], fastavačka [9], oči směrem k zemi [8]» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?
