Tadž Mahal

.

Z jablečných nektarů
pletu copy

na sto hektarů
tápu
v sladko kyselosti doby

moře dešťů
se plní
tvou jablečnou vůní

a šílenství plápolá
že lásku drží
paměť slůní

jen přivonět
v odkališti náznaků
a nedopsaných gest

co cítím?
- je radost
potkat tě na průsečíku cest

jemně mrholí
slova tetovaná
ti na zátylku

ne, nebolí
ukrást si tě ke rtům
na chvilku

a zakončit
slet meteorů
sklopením víček
a dýchaných haiku
do uší

vše, co je rozzářené
a nenasytné
tvému tělu přísluší

v květinové sloce
stavím Tádž Mahal
pro tvou lásku
které jsem nedostal

a už musíš jít
vytrhnout se
z okovů mojí duše
marnivé

vím
pak se zase vrátíš
je to nepopsatelné
a bláznivé

.