Slzy bezejmenný

.

Běžíme dolů ze schodů
jsou namazány
olejem a smůlou

běžíme mezi požárními žebříky
a ty marně hledají cestu domů

proplétáme se labyrintem lidí
svého srdce

hladíme si
jednu malou lišku
mladého letce

na chodníku
žebrají Freud, Gogh, Rembrandt..
o zdravý rozum, svobodu a mládí

o holou duši
neschvácenou plameny

po náletu kazetových bomb
posloucháme Beatles

z plakátů
čteme zápisky
o válce
v latině

energie spotřebovala všechnu hmotu i čas
a teď ti leží unavena na klíně

už nemá sílu ničit
jen tak klidně hřát

v odrazech skleněných
mrakodrapů
chce se slunce s duhou
milovat

pár kroků
od smrti
křičí duše
až na povrch Marsu..

naše tváře jsou
malované květy
kopretin
a rosou z Arasu

pláčou

.