19.04.2012
6
1551 (7)
0
Za milosrdně temnou oponou
vpouštíš do světa sny,
jenž vždy v slunci utonou.
V něžných křečích utonou.

Do rozechvělých dlaní
snažíš se lapit poslední náznaky noci,
avšak i ty se vzpůrně brání.
Tvým chtivým dotekům se brání.

Možná strach ti vlasy hladí
marností včerejších dní.
Avšak i on zradí.
Tvé křehké tělo zradí.
 22.04.2012 10:48
DDD: Ty jsi vždycky chytrej :-D Ale taky milý.
Taky mě napadlo ten verš oddělit. Ale je myšlen jako zdůraznení a když jsem ho oddělila, tak mi přišlo, že mu to ubírá na váze. Tak jsem to nechala tak :-)
 21.04.2012 09:32
 DDD
Ta se ti opravdu povedla. Moc se mi líbí :-)
(možná bych v každé sloce ten poslední verš o jeden řádek odsadil, pro mě by to bylo takové vzdušnější :-)
...to jsem zas chytrej, co?
 20.04.2012 13:42
Opravdu zvláštní ty absolutní rýmy....namám proti nim nic , jen je to nezvyklé..snad proto , že se jich každý bojí...., ale ty ne :)
 20.04.2012 13:37
Dnění, končí snění. Smutná a hezká.
 20.04.2012 10:52
...zajímavé...forma mi příliš nevyhovuje, ale proti gustu :)
 20.04.2012 07:23
dny, kdy člověk nechce vstát, jen spát a spát a na nic nemyslet... krásné dílko

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.