|
Společnosti.
|
V růži náhodných kurtizán
vdechuješ záblesky
sinalých duší.
Jak panenka z porcelánu
toužíš se hnout.
V růži náhodných kurtizán
ztrácíš se v uličkách
halených v temnu moruší.
Jak zapomenutý vrak
chtíc znovu plout.
V růži náhodných kurtizán
ukájíš zastřené potřeby
hluchých uší.
Bráníš slepým očím
tiše žhnout.
Ještě chvíli žhnout.
vdechuješ záblesky
sinalých duší.
Jak panenka z porcelánu
toužíš se hnout.
V růži náhodných kurtizán
ztrácíš se v uličkách
halených v temnu moruší.
Jak zapomenutý vrak
chtíc znovu plout.
V růži náhodných kurtizán
ukájíš zastřené potřeby
hluchých uší.
Bráníš slepým očím
tiše žhnout.
Ještě chvíli žhnout.
26.04.2012 01:15
zajímavě tajemné dílo :) možná trošku melancholie a beznaděje...ale to už společností holt často putuje..líbí :)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.