17.04.2012
7
1702 (12)
0
Když vlasy své si k mému srdci vázal,
netušils, kolik to bude stát bolesti.
Touha po souznění zdála se společná,
než přišla první jiskra a s ní elektrošok.

Cesta do hor travnatá,
tolika střevíčky prošlapaná,
ve jménu lásky hledání
vždy navštívena jak poprvé,
a náruč tvá...
... jen lapač snů o našem přátelství.

Sbírky motýlů nemusí být jen o špendlících…..
 03.05.2012 08:28
Chloé: DĚKUJI za komentáře, moc si jich vážím
 27.04.2012 16:07
Krása moc se mi líbí...:D..jen tak dál..to že máš delší řádky vůbec nevadí...
 27.04.2012 12:56
To první dvojverší mě okouzlilo, krásný obraz! Slovo elektrošok je pro mě po tak jemně klouzavých slovech opravdu šokem. A to je dobře. Čekala jsem, že další sloka bude pokračovat stejně řezavě, ale ona ne. Opět zaplula do krás melancholie. Zajímavé, jak si hraješ se čtenářovými pocity:-) A posledním veršem všemu dáš další rozměr. Opravdu krásná báseň, Lössenie.
 19.04.2012 09:01
...působí to na mě jako dva různé celky...ten první se mi líbí více...dobré to je.
 17.04.2012 15:59
lapač snů v lesích ? Hm....lapač snů..to je romantické..., ale smutné ( elektrošok ) .....ve jménu lásky hledání, vždy navštívená jak poprvé....krása..už končím , nebo popíšu celou tvou báseň, líbí :))
 17.04.2012 12:41
Mlčenlivý: Děkuji za doporučení, pokusila jsem se, ale asi to stále není ono :)
 17.04.2012 12:02
 Devils_PIMP
Obraty jsou to velmi příjemné - jem bych je "stlačil" do kratších řádků. :)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.