13.04.2012
13
1704 (16)
0
Z krajiny trápení
odplouváš do snění,
kde tíhy pozbývá
každý hřích.

Sněhový baldachýn
pod nohy vrhá stín,
úplněk shlíží se
v kalužích...

Kameny dláždění
na chvíli promění
mrazivá noc v střípky
křišťálu,

co křupou pod botou
třpytivou samotou,
když lidí bdících je
pomálu.

V tom čase zakletém
stáváš se dítětem...
i tehdy z nebe se
sypal sníh,


a ty zas jako dřív
umíš se těšit z nich...
... z andělů do sněhu
lapených.
 10.02.2015 19:42
shane: Víceméně :-)
 10.02.2015 18:04
Mayfair: Ouha! Zdá se, že jsem z toho komentu vytvořil pěkný rébus. I mistr překlepů DP je proti mně děsnej břídil...Omlouvám se! Snad pravý smysl dospěl až k Tvé mysli.:-)
 10.02.2015 03:36
Mayfair: Půvabné! A přechod na novou formu utváření slto pravé kouzlo...Moc se mi líbí!:-)ok a vázaný verš tomu dává
 19.11.2014 19:54
 Zamila
Krásná !!
 04.07.2012 10:22
Ajdalas: Děkuji :-)
 03.07.2012 16:13
 Aidlin
Úžasné..! :))
 15.04.2012 07:02
 cen
Líbí.
 15.04.2012 00:30
loner: Díky, to jsem ráda :-)
 14.04.2012 23:52
hezké ...
 14.04.2012 19:24
alexis: taron: Vir: Moc vám všem děkuji za zastavení i milé komentáře. Jsem ráda, že zaujalo :-)
 14.04.2012 09:47
 Vir
Líbí se mi. I ta zádumčivá nálada i ta forma, která mi připomíná třeba i jiné verše vztahující se k vánočnímu času a k dětskému vnímání a prožívání.
 14.04.2012 09:14
Kouzelná...:)
 14.04.2012 09:13
Wau...má dnešní báseň je podobná....jo, utvrzuje mě to jenom v tom, že máme pravdu :))
Líbí :)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.