Točící se smrt

Stojíš v botech,
na kterých padám hnedle,
jako když padne tučná jedle.
Na zem plné bolesti,
tvrdá, šedá.. fuj na ní!

kopec dolů - bum!

Kolena krvavá,
tvůj smích a těžká váha.
zvedání nesnadné,
snad brzy to pomine.

Nohy už necítím,
ty si jedeš vesele,
však vrátí se ti to brzy!
Ty tvoje řeči posměšné.

Už cítím konec!
Sláva!
Hurá!
Už sundávám ty obvazy!

Radostně, jak dítě, které vidí čokoládku.

Ano.. ,,Už nikdy do těchto bot ďábla nevlezu!''

A letíte do kouta.




Prokleté kolečkové brusle!!!!