2010
přidáno 02.04.2012
hodnoceno 4
čteno 916(11)
posláno 0
I přes svoje slabiny

i přes svoje chyby

člověkem jsem

pouhým.



Račte si mě srážet na kolena,

ponižte mě urážkou,

pomluvte mě za zády.



Mám svůj svět a ten si žiji,

když davy spojujíce se, já utíkám pryč,

přes klopýtnutí a pády.

Já půjdu dál.

Já zavřu očí.

Já zahodím zábrany.

Já neohlížím se zpět.



Za svoje naděje bít se budu,

však vím že neprohraji.

V mém světe proher není.



Mám jen jeden svět,

a v něm,

spoustu naděje a krásy,

poetické vášně,

ptačího zpěvu,

a lásky bezedné.

Tam tuze krásné sny.

ORBIS UNUM

Pouze můj svět!

ikonka sbírka Ze sbírky: Návrat
přidáno 03.04.2012 - 14:37
díky všem
přidáno 02.04.2012 - 19:12
Krásná..připomělo mi to můj svět :)
přidáno 02.04.2012 - 17:17
Líbí se mi. V jedné básničce mám" žiju ve svém vlastním světě, všechno tady voní kvete...". Líbí se mi tvé vyjádření.
přidáno 02.04.2012 - 17:04
Davy spojujíce se? napiš tam: když davy se spojují. A na začátku mi to moc nesedí: I přes slabiny a chyby pouhý ... Spíš právě proto. Takže by mělo logiku: ne pouhým. Proč ne? :-) Líbí. Davy děsí.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Vlastní svět : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Dopis milostný
Předchozí dílo autora : Podzimní sonet

» narozeniny
Zbynek [17], a n d r é [16], John Stix [13], Jeskyňka [11], Petr Widenka [11], Nescio [10], Zřeknuls [4]
» řekli o sobě
shane řekl o Severka :
Má šťastná hvězdička, která mne svými krásnými básněmi inspirovala k mnohým hříškům. Díky úspěšnému starosvatění naší skvělé kámošky a básnířky prostějanka se známe ještě z dob, kdy nám bylo oběma krásných sedmnáct / jí jednou, mně hned třikrát!/. To je věk, kdy se člověk rád nadchne pro všechno krásné, ještě neumí skrývat své pravé city a nemá daleko pro velká slova! A když pak narazí na někoho podobného, je to paráda a skvělý odvaz! Milá Lenko! I já si vážím Tvého upřímného přátelství, které, jak se zdá, přežilo i zkoušku dospělosti, o čemž svědčí i to, že jsem jedním z VIP, kterým jsi tu postavila pomníček z milých slůvek. Je pravdou, že jsme se už dlouho nikde nepotkali a třeba ani ještě dlouho nepotkáme, ale když je mi smutno, kouknu na nebe a vzpomenu si, že jedna hvězdička tam kdysi svítila jen pro mne, že mne někdo zval svým milým sluníčkem a otvíral mi srdce dokořán, aniž by mne znal jinak než z těchto stránek. Bylo moc milé si číst podobné věci i kdyby to byl jen milosrdný klam...;oX
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming