...
přidáno 05.10.2007
čteno 1685(22)
posláno 0
Cestičkám k hradu olizuje opaty historie,
útržky sonát zní oknem do uší,
ta nabízená láska a rétarie,
jen lidem právem přísluší.

Tajemná místa která přikryl prach,
zatajil pravdy dávnověku,
když zlaté misky křehkých vah,
zoufale řvaly prosbu o útěchu!

Stařičký Vyšehrad se nedá obejmout,
mé oči bloudí okolím,
nezbavím se těch silných pout,
ze vzpomínek nikdy neslevím!

Hradčany pnou se hrdě k nebesům,
věže ze zlata oslňují skály,
řehtání Šemíka je slyšet k útesům,
i Mou vlast, co právě hráli.
Komentáře zakázány autorem díla.
Má vlast! : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů

Následující dílo autora : Splynutí duší
Předchozí dílo autora : Přátelství na věky

» narozeniny
greta [17], ta_malá [10], cambry [5]
» řekli o sobě
Boleslava řekla o Sokolička :
Moc fajn holka, krásný básničky i povídky - to je ideální kombinace! A nemáme společné jenom ty sportovce...přihlásily jsme se přece na Psance ve stejný den (to bude znamení...)
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

Wprices.com

Životní náklady - Všechny ceny na jednom místě

© 2007 - 2025 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming