19.03.2012
6
Obklopena černotou
do plamenů hledím.
Nade mnou šapitó nebe,
temné myšlenky plodím.

To ta noc co kolem proudí
od milenců vášeň loudí,
to ta noc mě rozplakala,
kdy já milého políbila?

To ta noc plná hříchu.
Pláč zhrzené milenky v tichu.
Bezesná noc plná drog a alkoholu,
loupežných přepadení, lidského bolu.
Choutky úchylného vraha vyvolala,
s kruhy pod očima ve dne spala.

Noc posetá milióny hvězd.
Houkáním sovy přerušovaná.
S hudbou štěkotu psů v dálce.
Noc promilovaná.
Ne, noc psance.
 20.03.2012 10:56
loner: Zvláštní dík za pravidelné pokračování mých básniček
 20.03.2012 10:55
DDD: taron: D_P: Děkuji za přečtení a milé komentáře.
 20.03.2012 08:14
 DDD
Tak ta se mi opravdu moc líbí!
 19.03.2012 17:24
noc, jež z oka tlačí slzy,
ticho, jenž sténá vzpomínkou,
zahnat lásku? To bolí a mrzí!
nechá tě samu, nešťastnou ...
 19.03.2012 14:28
Noc psance ? Já jsem asi divnej psanec, já se tady vypíšu a spím jako mimino :)
Samozřejmě báseň mě nezklamala...naopak :)
 19.03.2012 08:39
 D_P
Tak uz mi prijde jako by nam tak nejak vsem chybelo slunicko a stastne prozite chvile... :(

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.