nevím kam přesně to zařadit... šílenství, žádost a zoufalství se slívají v jedno a tvoří skrze mě nečitelnou změť slov...která vás koneckonců ani nemusí zajímat.
přidáno 25.12.2007
hodnoceno 3
čteno 1519(8)
posláno 0
Zmírám žízní a po těle šílený mám třas
Jak v horečce se zmítám, umírám
Kéž nevídím ten žár co plaje zpod tvých řas
Kéž zblázním se a tobě sbohem dám

Ach vy rety napojte má ústa žínzivá
Pít budu, nepřestanu, do dna až
Nezáleží již jak má řeč vyznívá
Snad raděj mezi má žebra dýku vraž!

Tisíckrát slibuji si, že se umoudřím
Že té touze nesmyslné sbohem dám
Že své šílející srdce udolám

Však náhle opět bez cíle již sním
Nemysli již na mne! Přestanu snad též
Až však mou žízeň zhasíš... Pak si klidně běž.
přidáno 12.06.2008 - 08:53
sonet?! klobouk dolu... :)
přidáno 25.12.2007 - 18:42
Znám to zoufalství žíznivých úst...;)...
přidáno 25.12.2007 - 16:20
uživatel smazán
serenáda slov,
co stékají ti po rukách
...na zem

vmáčkni mi srdce
a pochop, že čekám
...přijď sem!

*-ach my holky dokážeme někdy tak moc žíznit:)...báseň je krásná...hlavně ten konec:)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Žízním : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Kouřové signály
Předchozí dílo autora : Ale i přesto se světlo neztratilo

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming