A běžíme tím bílým polem
až k obzoru,
tam posed stojí.
Zláká nás vylést nahoru.
Já vím co nás dva úzce pojí.
Svět vzrušujících dobrodružství
a nevyřčených tajemství.
Spojuje nás i pohled dolů,
křičíme radostí, jsme spolu.
Však obzor nejsou meze světa
a naší velké lásky meta.
Pojí nás spolu vzrušení
a mé a tvé kaleidoskopické snění.
až k obzoru,
tam posed stojí.
Zláká nás vylést nahoru.
Já vím co nás dva úzce pojí.
Svět vzrušujících dobrodružství
a nevyřčených tajemství.
Spojuje nás i pohled dolů,
křičíme radostí, jsme spolu.
Však obzor nejsou meze světa
a naší velké lásky meta.
Pojí nás spolu vzrušení
a mé a tvé kaleidoskopické snění.
16.01.2012 09:23
Jé, vylést spolu na posed a už jenom ten pohled dolů nás spojuje a křičet radostí, to ráda dělám, přiznám se, je to sice divné a lidi se na mě pak dívají, jestli jsu normální, jsu , ale oni né, že jo? Hi,hi, taky mě teď mrzí, že jsem nevydržela až do půl noci...
15.01.2012 23:56
D_P
Nádherné a jasné podání citů v úžasně melodické básni...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.