|
Proč to takhle chodí?
|
Něžně ruka ruku svírá
z myšlenky se stala víra
víra v radost, úspěch, lásku
jen smrtka visí na provázku
a vesele se směje
láska nejdřív v štěstí spěje...
Tělo v tělu zaklesnuté
rty ke rtům jemně přitisknuté
vášeň, cit i radost, štěstí
naplní tě, nešelestí
dlouho pocit zůstává
že polibkem láska vzrůstává...
Ruka volná, tělo samo
víra vyschla, odkýváno
rty tak chladné, duše spí
mysl žije v depresích
smutek, pláč, na duši vráska
slzou končí někdy láska...
...tou slzou končí i naše láska...
z myšlenky se stala víra
víra v radost, úspěch, lásku
jen smrtka visí na provázku
a vesele se směje
láska nejdřív v štěstí spěje...
Tělo v tělu zaklesnuté
rty ke rtům jemně přitisknuté
vášeň, cit i radost, štěstí
naplní tě, nešelestí
dlouho pocit zůstává
že polibkem láska vzrůstává...
Ruka volná, tělo samo
víra vyschla, odkýváno
rty tak chladné, duše spí
mysl žije v depresích
smutek, pláč, na duši vráska
slzou končí někdy láska...
...tou slzou končí i naše láska...
06.10.2007 08:29
Hanička
ten poslední verš se mi právě tam líbí...
04.10.2007 21:04
Ten poslední verš je podle mě přebytečný... ale jinak pěkný nápad, pěkně zrýmováno, dobrý rytmus ;)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.