|
Proč to takhle chodí?
 04.10.2007 2 996(17) 0 |
Něžně ruka ruku svírá
z myšlenky se stala víra
víra v radost, úspěch, lásku
jen smrtka visí na provázku
a vesele se směje
láska nejdřív v štěstí spěje...
Tělo v tělu zaklesnuté
rty ke rtům jemně přitisknuté
vášeň, cit i radost, štěstí
naplní tě, nešelestí
dlouho pocit zůstává
že polibkem láska vzrůstává...
Ruka volná, tělo samo
víra vyschla, odkýváno
rty tak chladné, duše spí
mysl žije v depresích
smutek, pláč, na duši vráska
slzou končí někdy láska...
...tou slzou končí i naše láska...
z myšlenky se stala víra
víra v radost, úspěch, lásku
jen smrtka visí na provázku
a vesele se směje
láska nejdřív v štěstí spěje...
Tělo v tělu zaklesnuté
rty ke rtům jemně přitisknuté
vášeň, cit i radost, štěstí
naplní tě, nešelestí
dlouho pocit zůstává
že polibkem láska vzrůstává...
Ruka volná, tělo samo
víra vyschla, odkýváno
rty tak chladné, duše spí
mysl žije v depresích
smutek, pláč, na duši vráska
slzou končí někdy láska...
...tou slzou končí i naše láska...
04.10.2007 - 21:04Ten poslední verš je podle mě přebytečný... ale jinak pěkný nápad, pěkně zrýmováno, dobrý rytmus ;)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
My dva a čas... : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Čtyři živly
Předchozí dílo autora : Džin Gin
