|
|
Lhostejnost,
kterou sama sobě namlouvám.
Vyhýbavé pohledy a strach.
Strach z toho,
co uvidím v tvých očích,
že možná spatřím sama sebe,
že dohlédnu až za hranice našich myšlenek.
Že možná ochutnám, co jsem si sama zakázala,
zase se vymknu kontrole
a tajně v duchu propojím
naše vědomí.
kterou sama sobě namlouvám.
Vyhýbavé pohledy a strach.
Strach z toho,
co uvidím v tvých očích,
že možná spatřím sama sebe,
že dohlédnu až za hranice našich myšlenek.
Že možná ochutnám, co jsem si sama zakázala,
zase se vymknu kontrole
a tajně v duchu propojím
naše vědomí.
Nikytu: Ano, přesně tak! Dokáže mnohem víc, než by se mohlo zdát... Děkuju:-)
D_P
Hm dobře , dobře
rejchrt
Noooo, má to něco do sebe
ochutnám, co jsem si sama zakázala? Hm...tajně v duchu propojím naše vědomí? ....to je krásné, u mě dobrý:))
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Tvé oči nelžou : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Rozloučení
Předchozí dílo autora : Pocit
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Tonda [17], Jašterička [13], Aru [10], Eminem06 [6], Mayaja [4]» řekli o sobě
Sokolička řekla o Adrianne Nesser :Pro mě hodně zvláštní a silná slečna... Její básničky mě vždycky něčím dostanou a proto je ráda čtu. Adrianne, jsem ráda, že jsem ti mohla trochu nakouknout do duše, buď přesně taková, jaká chceš bejt! (Protože to jsi ty...)

