mám dost plačtivých rán, bláta, špíny a uštěkaných psů...
přidáno 09.01.2012
hodnoceno 13
čteno 1089(30)
posláno 0
na protějším břehu
ještě číhá tma

ta toulavá
černá kočka
co spává v průchodech

přivírá oči

tak sama celé věky
zase čeká a tiše tají dech

a letí pták
nad temnou vodou řeky
paprsky rána nese na křídlech


...a takové je ticho

jen prázdnou lahví od vína
teď první rybář
poslední hvězdu zhasíná...
přidáno 17.07.2014 - 11:21
Megynka: Děkuju moc, těší mě, že se ti ty básničky líbí :-)
přidáno 05.07.2014 - 20:23
♥ moc pěkná
přidáno 04.11.2013 - 09:56
Zamila: Koukám, že sis mě pěkně proklepla :-) Díky za moc milé komentáře. Opravdu :-)
přidáno 06.10.2013 - 13:09
Krásná, hlavně ten závěr :-) Umíš skvěle vykreslit atmosféru, navíc to umění jen "sem tam vrácenýho rýmu", to je fajn :-) Takový nenásilný :-) A vůbec se Tvoje básně strašně hezky a bez problémů čtou :-)
přidáno 08.03.2012 - 17:21
ten konec...aaa! nádhera. a taky mi to připomnělo Štipačeva.
..
až se nám v prsou tají dech
hvězdy nám tančí na křídlech
..
přidáno 18.01.2012 - 08:48
Poslední tři řádky - neskonale krásné!
přidáno 10.01.2012 - 07:34
Yana: Eliška Vobrubová: Yasmin: ARA: No, milí přátelé, moc děkuju. Povedlo se vám uvést mě do rozpaků :-)
přidáno 10.01.2012 - 00:26
ano..! jak napsal ARA, tohle je opravdová poezie..!
přidáno 09.01.2012 - 23:28
ARA: :-) Taky se mi ta báseň líbí.
přidáno 09.01.2012 - 19:03
Je to pro mnohé opojné. Ten sebeklam. Něco napsat a dojímat se povrchním líbivým blábolem, který může být ukradeným nebo vzniklý náhodnou asociací, která se tam jen přilepí jako nevědomě klamavá cetka. To může autorovi přinést stejně uspokojivý pocit, jako když se dotkne jádra.

Jenže ono se často pozná, není-liž pravda? Ale tohle je opak. Donutil jsi mmne znovu se zamyslet, co způsobuje ty příjemné pocity, když se dílo daří. Možná se to bude někomu zdát patetické. Ale není. Tu radost způsobuje to, že se daří vyjádřit to, co nelze exaktně popsat, pojmenovat. Na co běžné prostředky nestačí. Co to tedy je? Je to dobrodružství v klesání na dno. Na dno skutečnosti. Na dno niter. Tedy stoupání. Stoupání k vědomí souvislostí. Je to radost z poznané hlubší pravdy.
To je poesie. A tato báseň je poesií.
přidáno 09.01.2012 - 13:28
Jo, je silná...silná káva....:))
přidáno 09.01.2012 - 12:01
Tak to je přesně ona(viz diskuze). Neuchopitelná, nadpřirozená, poetická, fantazii meze neklade a když ji zkouším přednášet, tak mě z ní mrazí. Chápu ji, možná jen po svém, ale chápu.
přidáno 09.01.2012 - 11:58
Tak nějak podivně roztomile dojemné....

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
takové ticho : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Moje malé soukromé jaro
Předchozí dílo autora : Vzpomínka

»jméno
»heslo
registrace
» autoři online
shane
» narozeniny
Chechtalka [14], MrsPapi [9], Nasko [6], le-tulle [4], RathuVSoak [1]
» řekli o sobě
Me and you and all the others řekla o Lay :
moje zlatá sedmikráska. kafe. sem fakt moc moc moc ráda, že tu jsi, že tě můžu číst... a že tomu někdy i rozumím:+) love. M.**
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Najlepsie online hry

Najlepsie hry recenzia

Ipad mini 5

Čtení i psaní na iPadu vás bude bavit!

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

© 2007 - 2021 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku