|
Když jsem měl zase takhle jednou pěknou depku :)
 07.11.2011 3 877(12) 0 |
Když ráno nad městem pomalu svítá,
praští tě do nosu bolavá realita.
Najednou dojde ti, žes' zase nevstal
a žes' kus života parádně prosral.
Není nad ten pocit viny, který stihne tě,
a to nejspíš platí na každý planetě,
když se ráno s kocovinou probudíš
o svou lepší tvář náš svět ochudíš.
Až takhle zase budeš v předklonu,
koukni se na pořádně na zem.
Je tam svět a ten otevře oponu
a jestli ne, tak řekni, že jsem blázen.
praští tě do nosu bolavá realita.
Najednou dojde ti, žes' zase nevstal
a žes' kus života parádně prosral.
Není nad ten pocit viny, který stihne tě,
a to nejspíš platí na každý planetě,
když se ráno s kocovinou probudíš
o svou lepší tvář náš svět ochudíš.
Až takhle zase budeš v předklonu,
koukni se na pořádně na zem.
Je tam svět a ten otevře oponu
a jestli ne, tak řekni, že jsem blázen.
Ze sbírky: O lásce a jiných zvrhlostech
25.11.2011 - 18:40A proto poznávám svět začouzeného baru plného relativního štěstí, které má jepičí život... Však tento svět jest mnohdy milosrdnější, nežli ten mimo něj... Hezky napsané dílo s kusem pravdy, které je leckde jako šafránu...
08.11.2011 - 23:17taron: je to takové zamyšlení nad stylem života mnoha lidí co si neuvědomují, že kolem nich není jen alkohol a drogy, ale taky svět, který je třeba poznávat ;)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
V předklonu : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Jedné slečně
Předchozí dílo autora : Obloha
