|
...za jednoho dlouhého večera, víle Amálce, která už v tu dobu spala ve voňavých peřinách...
 19.12.2007 7 1514(20) 0 |
kolikrát už jsem ti dnes říkala milá Frany
ať se tak smutně nedíváš
právě končíme s realitou a ve tvých tlapkách
...
nic než strach
*my totiž dnes nejsme jediní, to se ti jenom takhle zdá
že měsíc se nocí opíjí a oplzle sápe se po hvězdách*
nesměj se milá Frany
to se ti lehce může stát
s očima nahýma na lemu talíře
budeš pak do smrti pomalu umírat
syndromy vlčích máku se pomalu sklápí do asfaltu
a ty mi dřímáš na kolenou
znavená věčným povídáním,
a středečním sluncem co prošlo se oblohou na červenou
nevím to jistě tak proto se tě ptám
zdá se ti o rose a včelích touhách
s duhovým obrysem jak těší se na ráno
jak vyznávaj lásku půlnočním květinám?
* * * * *
(a tohle je hvzězdná obloha nad Havanou, ta kolikrát v noci tančívala s náma
než infekce moci stala se nakažlivou a ona vstala a jako první házela po nás kamenama)
Dalila pláče nad tvojí kolíbkou made in Sen
má bílá ramena oděná v bezvětří a nůžky za pasem
zrazená vlastníma rukama
neslyšně chvěje se
láskou
.
ať se tak smutně nedíváš
právě končíme s realitou a ve tvých tlapkách
...
nic než strach
*my totiž dnes nejsme jediní, to se ti jenom takhle zdá
že měsíc se nocí opíjí a oplzle sápe se po hvězdách*
nesměj se milá Frany
to se ti lehce může stát
s očima nahýma na lemu talíře
budeš pak do smrti pomalu umírat
syndromy vlčích máku se pomalu sklápí do asfaltu
a ty mi dřímáš na kolenou
znavená věčným povídáním,
a středečním sluncem co prošlo se oblohou na červenou
nevím to jistě tak proto se tě ptám
zdá se ti o rose a včelích touhách
s duhovým obrysem jak těší se na ráno
jak vyznávaj lásku půlnočním květinám?
* * * * *
(a tohle je hvzězdná obloha nad Havanou, ta kolikrát v noci tančívala s náma
než infekce moci stala se nakažlivou a ona vstala a jako první házela po nás kamenama)
Dalila pláče nad tvojí kolíbkou made in Sen
má bílá ramena oděná v bezvětří a nůžky za pasem
zrazená vlastníma rukama
neslyšně chvěje se
láskou
.
26.05.2023 - 08:05Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Frany a noční terapie : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Epizody telegrafních nocí
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
léman [16], Zítřejší_svítání [16], SilwinQa.Lady [16], Shandi [16], James Dante Terrano [7]» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?
