|
hm.
 07.10.2011 4 1708(24) 0 |
v botě kameny
v očích slzy
v hlavě všechno dohromady
zase si promítam svůj život
po částech
tenhle díl se jmenuje neštěstí (asi)
nebo něco se zklamáním by tam mělo být
všechny ty momenty za sebou
s náležitýma emocema
prostě kus pro fajnšmekry
žiju a nemůžu si dovolit ztrácet čas city
není čas uvědomovat si nesprávné
pak se to všechno sesype
pardon
vy se sesypete
přichází patetický otázky
a úzkost, která nás nutí nenávidět čtyři stěny
ještě že je tu spadané listí
v kterém lze brouzdat
s kterým jde vzpomínat na dětství
které voní.
v očích slzy
v hlavě všechno dohromady
zase si promítam svůj život
po částech
tenhle díl se jmenuje neštěstí (asi)
nebo něco se zklamáním by tam mělo být
všechny ty momenty za sebou
s náležitýma emocema
prostě kus pro fajnšmekry
žiju a nemůžu si dovolit ztrácet čas city
není čas uvědomovat si nesprávné
pak se to všechno sesype
pardon
vy se sesypete
přichází patetický otázky
a úzkost, která nás nutí nenávidět čtyři stěny
ještě že je tu spadané listí
v kterém lze brouzdat
s kterým jde vzpomínat na dětství
které voní.
14.10.2011 - 14:05pro me zajimavy, blizky dilo..dokazu se do toho vzit..libi se mi a je to dobry
09.10.2011 - 15:27Taková smršť pocitů... Hodně zajímavá, ale musím souhlasit s předchozím komentářem, trošku ty změny jazyka bijí do očí. Ale chápu to, taky to občas dělám.:)
08.10.2011 - 10:11Báseň je nápadem dobrá, ale má to takovej nedostatek. Když se chceš uchýlit k nespisovnému jazyku, drž se ho a nezklouzávej zase zpět na spisovný. Ruší to pak ráz básně ;) neříkám, že to sám nedělám :)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
