|
Vždy jsem "psala" pravidelným veršem, nyní jsem chtěla zkusit něco jiného.
 07.10.2011 2 1339(11) 0 |
Zníš tu tak jemně jako housle
a ničíš tu vše tak silně jako by ti patřil celý sál.
Přitom pouštíš víčka dolů a nedržíš se not.
Oddáváš se všemu co přichází
a vůbec ti nevadí že v hledišti jsou diváci.
Uprostřed řady já,
- miluješ to.
Jsi odcizen touhám jiných lidí,
vidíš jen sám sebe a jen sebe slyšíš hrát.
Ničí mě ta hudba pokrytectví
ta odmítává scéna
mám pocit jakoby se uzavíral celý sál.
Jako bych i já byla uzavřena v celém sálu
v sálu – v tvém náručí.
Není to premiéra, nýbrž ubohá repríza
těch všedních dní.
Není tu nic nového
vše při starém.
Však malá změna by tu byla
KONČÍM.
Zhasínám světla a zamykám dveře.
Ha!
Teď jsi TY uzamčen – ve svém vlastním náručí.
a ničíš tu vše tak silně jako by ti patřil celý sál.
Přitom pouštíš víčka dolů a nedržíš se not.
Oddáváš se všemu co přichází
a vůbec ti nevadí že v hledišti jsou diváci.
Uprostřed řady já,
- miluješ to.
Jsi odcizen touhám jiných lidí,
vidíš jen sám sebe a jen sebe slyšíš hrát.
Ničí mě ta hudba pokrytectví
ta odmítává scéna
mám pocit jakoby se uzavíral celý sál.
Jako bych i já byla uzavřena v celém sálu
v sálu – v tvém náručí.
Není to premiéra, nýbrž ubohá repríza
těch všedních dní.
Není tu nic nového
vše při starém.
Však malá změna by tu byla
KONČÍM.
Zhasínám světla a zamykám dveře.
Ha!
Teď jsi TY uzamčen – ve svém vlastním náručí.
03.03.2014 - 00:25Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Pokrytče, zůstaneš navždy sám! : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Jak snadno se tě lze zbavit.
