 05.06.2011 1 1136(9) 0 |
kolik trnů růže má
když náručí tvé objímá
trny které nezraní
v posteli za svítání
nejsi sám a nechceš být
tím kdo láme stalaktit
odpouštíš a odcházíš
neodcházej
kolik je z jeskyně cest
každá z nich tě může svést
sráží raní ztracené
tváře jejich z kamene
vytesá a propustí
světlo z nich ven do listí
zavíráš a odcházíš
neodcházej
když náručí tvé objímá
trny které nezraní
v posteli za svítání
nejsi sám a nechceš být
tím kdo láme stalaktit
odpouštíš a odcházíš
neodcházej
kolik je z jeskyně cest
každá z nich tě může svést
sráží raní ztracené
tváře jejich z kamene
vytesá a propustí
světlo z nich ven do listí
zavíráš a odcházíš
neodcházej
Ze sbírek: 
05.06.2011 - 02:21zajímavé. asi první báseň, ve které vidím stalaktit :o)
jinak první polovina povedená.
druhá už tolik ne, ta vypadá až trochu moc uměle nacpaná do rýmů.
jinak první polovina povedená.
druhá už tolik ne, ta vypadá až trochu moc uměle nacpaná do rýmů.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Neodcházej : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Fyzikální vlna
Předchozí dílo autora : Píseň o bláznovi
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?
