 15.03.2011 2 1182(10) 0 |
Už když jsi se narodil osud jsi měl určený
Život v hlavách rodičů přesně vymyšlený
Tvou cestu vystlali mechem a květinami
Nikdo však nepočítal z tvé strany s námitkami
Tak teď poslouchej radu mou
Kterou ti teď dám
Nesmíš jenom poslouchat
Už začni svůj život sám – řiď ho sám
Dělat co chtějí a nepřekročit mantinel
Tajit své činnosti a ukrývat sny cos´ měl
Oni měli v rukách všechny finanční zdroje
Neměls´ samostatnost ani věk začít s vlastním odbojem
Tak teď poslouchej radu mou
Kterou ti teď dám
Nesmíš jenom poslouchat
Už začni svůj život sám – řiď ho sám
Neotáčej svoji hlavu – zapomeň na minulost
Neotáčej svoji hlavu – čas vyléčí tu úzskost
Neotáčej svoji hlavu – znič rodičů příspěvek
Neotáčej svoji hlavu – zapoj svůj vlastní mozek
Né tak pochopte změňte nadvládu ve volnost
Ukazujte raďte ale pěstujte samostanost
Protože vzpomeňte na svou vlastní minulost
Kam vás dovedla a zkuste změnit budoucnost
Zaslepeni láskou tvé právé já zabíjí
Samostatnost a volnost v tobě ubíjí
Nyní přišel čas seznámit je s realitou
Zničit jejich nadvládu a začít kráčet svou vlastní cestou
Neotáčej svoji hlavu – zahoď temné obavy
Neotáčej svoji hlavu – řiď se podle své hlavy
Neotáčej svoji hlavu – zkus se vydat svou cestou
Neotáčej svoji hlavu – je dlouhá a těžšká ale je tvou
Nevím přesně za jak dlouho ji dosáhneš a kdy
Jedno však vím jistě budeš na ni hrdý
Život v hlavách rodičů přesně vymyšlený
Tvou cestu vystlali mechem a květinami
Nikdo však nepočítal z tvé strany s námitkami
Tak teď poslouchej radu mou
Kterou ti teď dám
Nesmíš jenom poslouchat
Už začni svůj život sám – řiď ho sám
Dělat co chtějí a nepřekročit mantinel
Tajit své činnosti a ukrývat sny cos´ měl
Oni měli v rukách všechny finanční zdroje
Neměls´ samostatnost ani věk začít s vlastním odbojem
Tak teď poslouchej radu mou
Kterou ti teď dám
Nesmíš jenom poslouchat
Už začni svůj život sám – řiď ho sám
Neotáčej svoji hlavu – zapomeň na minulost
Neotáčej svoji hlavu – čas vyléčí tu úzskost
Neotáčej svoji hlavu – znič rodičů příspěvek
Neotáčej svoji hlavu – zapoj svůj vlastní mozek
Né tak pochopte změňte nadvládu ve volnost
Ukazujte raďte ale pěstujte samostanost
Protože vzpomeňte na svou vlastní minulost
Kam vás dovedla a zkuste změnit budoucnost
Zaslepeni láskou tvé právé já zabíjí
Samostatnost a volnost v tobě ubíjí
Nyní přišel čas seznámit je s realitou
Zničit jejich nadvládu a začít kráčet svou vlastní cestou
Neotáčej svoji hlavu – zahoď temné obavy
Neotáčej svoji hlavu – řiď se podle své hlavy
Neotáčej svoji hlavu – zkus se vydat svou cestou
Neotáčej svoji hlavu – je dlouhá a těžšká ale je tvou
Nevím přesně za jak dlouho ji dosáhneš a kdy
Jedno však vím jistě budeš na ni hrdý
15.03.2011 - 20:48Básník se snaží radit, ale moc mu to nejde. Některé strofy vypadají, jako by byly určeny rodičům, jiné zase dětem. Ale těžko se to dá z jejich zmateného jazyka rozpoznat. A to ne jen kvůli neohrabaným asonancím, které neustále odvádějí pozornost, ale také kvůli nesmyslným lpěním na refrénické strofě, ve které se opakují nadbytečná slova "teď" a "sám".
Jistě, myšlenka je zjevná. Emancipace. Doslova vyřčená slovy "zkus se vydat svou cestou" a "zapoj svůj vlastní mozek". Jenže urputnost, s níž je prosazovaná, spíš ukazuje na básníkův nízký myšlenkový pochod. Jako by neexistovala diskuse či nějaká stření cesta.
Posledním veršem se básník nadobro odkrývá a ukazuje se jako naprostý neznalec, či ještě spíše jako křivák a ničema.
Vždyť navrhuje stejný postup, jaký volí rodiče, na které lá. Chce radí nám, abychom vyháněli čerta ďáblem.
Myslím, že toto dílo je skvělou ukázkou toho, jak mnozí lidé uvažují a argumentují – ploše, povrchně, černobíle.
Jistě, myšlenka je zjevná. Emancipace. Doslova vyřčená slovy "zkus se vydat svou cestou" a "zapoj svůj vlastní mozek". Jenže urputnost, s níž je prosazovaná, spíš ukazuje na básníkův nízký myšlenkový pochod. Jako by neexistovala diskuse či nějaká stření cesta.
Posledním veršem se básník nadobro odkrývá a ukazuje se jako naprostý neznalec, či ještě spíše jako křivák a ničema.
Vždyť navrhuje stejný postup, jaký volí rodiče, na které lá. Chce radí nám, abychom vyháněli čerta ďáblem.
Myslím, že toto dílo je skvělou ukázkou toho, jak mnozí lidé uvažují a argumentují – ploše, povrchně, černobíle.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Neotáčej svoji hlavu : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Droga
Předchozí dílo autora : Má hůl nad tímto světem je již zlomená
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Raphael [18], LucasBun [15], Rico11 [14], incompris [14], taron [14], Akaren [13], jaroslav [12], Olivka [11], markky [9]» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?
