<?xml version="1.0" encoding="utf-8"?>
<rss version="2.0">
	<channel>
		<title>Hugo Zhor : Neotáčej svoji hlavu</title>
		<link>http://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=11676-neotacej-svoji-hlavu</link>
		<description></description>
		<language>cs</language>
		<lastBuildDate>Wed, 16 Mar 2011 16:06:22 GMT</lastBuildDate>
		<item>
			<title>Komentář od: Hugo Zhor</title>
			<link>http://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=11676-neotacej-svoji-hlavu#44602</link>
			<pubDate>Wed, 16 Mar 2011 16:06:22 GMT</pubDate>
			<description>Díky za komentář</description>
		</item>
		<item>
			<title>Komentář od: jayjay</title>
			<link>http://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=11676-neotacej-svoji-hlavu#44598</link>
			<pubDate>Tue, 15 Mar 2011 19:48:19 GMT</pubDate>
			<description>Básník se snaží radit, ale moc mu to nejde. Některé strofy vypadají, jako by byly určeny rodičům, jiné zase dětem. Ale těžko se to dá z jejich zmateného jazyka rozpoznat. A to ne jen kvůli neohrabaným asonancím, které neustále odvádějí pozornost, ale také kvůli nesmyslným lpěním na refrénické strofě, ve které se opakují nadbytečná slova &quot;teď&quot; a &quot;sám&quot;.
Jistě, myšlenka je zjevná. Emancipace. Doslova vyřčená slovy &quot;zkus se vydat svou cestou&quot; a &quot;zapoj svůj vlastní mozek&quot;. Jenže urputnost, s níž je prosazovaná, spíš ukazuje na básníkův nízký myšlenkový pochod. Jako by neexistovala diskuse či nějaká stření cesta.
Posledním veršem se básník nadobro odkrývá a ukazuje se jako naprostý neznalec, či ještě spíše jako křivák a ničema.
Vždyť navrhuje stejný postup, jaký volí rodiče, na které lá. Chce radí nám, abychom vyháněli čerta ďáblem.
Myslím, že toto dílo je skvělou ukázkou toho, jak mnozí lidé uvažují a argumentují – ploše, povrchně, černobíle.</description>
		</item>
	</channel>
</rss>
